Častou otázkou majitelů pejsků je, kdy začít s výcvikem psa. Odpověď je jednouchá – hned.

S výcvikem metodou pozitivního posilování můžeme začít, jakmile pejsek začne přijímat pevnou stravu a může tím pádem dostávat pamlsky. Jakmile si tedy štěňátko doneseme domů, je už „výcvikuschopné“ a můžeme začít s výcvikem. Samozřejmostí je začít s rozumem, vše přiměřeně věku a schopnostem psa. Zdaleka ne všechny cviky jsou vhodné pro štěňátka.

Druhou nejčastější otázkou je, kdy už je příliš pozdě začít s výcvikem. Opověď je opět velmi jednoduchá – nikdy.

I se starším pejskem můžeme začít s výcvikem, platí zde však stejná zásada jako u štěňat – vše přiměřeně věku a schopnostem psa. Zdaleka ne všechny cviky jsou vhodné například pro psí seniory.

Pro výcvik psa, potažmo pro jednotlivé cviky, je dobré si připravit plán (stanovit si cíle, co chceme pejska naučit, jaké cviky, jak má cvik vypadat, co naopak nechceme, čemu se vyvarovat apod.) a za všech okolností dodržovat veškerá pravidla pozitivního posilování.

 

Co když se nám ve výcviku nedaří?

Neuznávám odpovědi typu: „Protože je ten pes blbý / hloupý / dominantní / nechápavý trouba / líný / nezajímá ho to / nebaví ho to / dělá to naschvál / atd. “ Příčinu vždy hledám jinde a ne v negativních lidských vlastnostech, které se psům často přiřazují. Nejčastěji bývá problém ve špatné motivaci, nevhodně nastavených požadavcích či kritériích, špatně zvolený způsob vysvětlování, špatné rozpoložení psa (každý občas „nemá svůj den“) nebo i vlivy okolí (prostředí, nátlak na psa,…).

 

Výcvik musí psa bavit

Během výcviku dbám na to, aby pejska všechny cviky bavily. Nejde-li mi nějaký cvik podle mých představ, nebo pes jeví známky toho, že „tohle prostě není ono“ – nebaví ho to, nechce se mu do cviku – okamžitě hledám příčinu a snažím se vše napravit. Varianta „tak tenhle cvik na zkoušce prostě nějak přežijeme,“ není vůbec šťastná. Proč? 1. My víme, že nám daný cvik nejde a budeme zbytečně nervózní, jak to dopadne. Psi nervozitu velice dobře vycítí a znejistí také. Pokud pes navíc znervózní (a neví, co se děje), jak asi neoblíbený cvik zvládne? 2. Pes velice rychle na zkoušce zjistí, že dneska pamlsky nepadají. Jak se pejsek postaví k neoblíbenému cviku, za který nic nedostane? 3. Ke konci poslušnosti, respektive zkoušky toho psi mají většinou plné kecky. Co když bude problémový cvik až na konci poslušnosti (zkoušky)? Například u obedience se pořadí cviků liší, může být jakékoliv.

 

Kořistnický pud

U štěňátek, se kterými plánujeme cvičit, je vhodné rozvíjet kořistnický pud, který zcela jistě během tréninků zužitkujeme a spoustu věcí nám zjednoduší. Pod pojmem „kořistní pud“ pro účely sportovního výcviku je myšleno to, aby pejsek jevil zájem o hračky – míčky, pešky, uzlíky atd., aby měl zájem s nimi hrát. Pro účely loveckého výcviku je myšlen pojem „kořistnický pud“ v jeho pravém slova smyslu, tj. pes musí jevit zájem o zvěř.

 

  O výcviku psů by bylo možné napsat několik publikací, které by ani nešly uzvednout. Výše uvedené je spíš jen takový kraťoučký úvod „nad čím se zamyslet“ před začátkem výcviku. Během výcviku psa se budete učit stále novým a novým věcem, psi vás budou neustále překvapovat, protože každý je unikát a každý má svoji bezednou studnici překvapení. Během výcviku budete muset mnohokrát zatnout zuby a jít dál, ne vždy se bude dařit. Během výcviku zažijete mnoho radostných chvil a zážitků se svým psem, na které nikdy nezapomenete. Díky společnému výcviku a společně strávenému času plného zábavy prohloubíte důvěru mezi vámi a vaším psem. Správně vedený výcvik pejska zocelí jak po psychické tak fyzické stránce a po vašem boku tak bude spolehlivý a vyrovnaný jedinec.

Výcvik štěněte


Kořistnický pud