Poslušnost je základem veškerého výcviku psa a rozhodně se bez ní neobejdeme. V mezinárodním zkušebním řádu (IPO) nalezneme i zkoušky, které oddíl poslušnost neobsahují, ale abychom mohli takovou zkoušku skládat, musíme napřed projít vstupní zkoušky, tzv. Zkoušku doprovodného psa BH, jejíž složení psa opravňuje ke skládání zkoušek podle zkušebního řádu IPO. Poslušnosti se tedy opravdu nevyhneme.
Oddíl poslušnost obsahují všechny zkušební řády sportovní kynologie. Co zkušební řád, to jiná poslušnost. Jiné cviky, jiné požadavky, jiná obtížnost. A tomu je třeba se přizpůsobit. U každého zkušebního řádu si můžeme dovolit něco jiného. Co by ve zkoušce podle jednoho řádu na zkoušce „prošlo“, nemusí „projít“ u jiného zkušebního řádu.
Podstata (kostra) poslušnosti je však u všech zkušebních řádů stejná. Chůze u nohy, polohy sedni-lehni-vstaň, aport, dlouhodobé odložení, překážky, vysílání do směrů (u vyšších zkoušek) apod. Provedení se však značně liší podle zkušebního řádu, druhu a úrovně zkoušky.
Poslušnost se dá cvičit téměř kdykoliv a kdekoliv, vždy však s ohledem na rozpoložení psa. S malými pejsky se dá cvičit spousta cviků doma v obýváku nebo na chodbě (ale i s většími se toho dá doma hodně natrénovat). Já osobně v teple domova cvičím polohy sedni-lehni-vstaň, aporty, chůzi u nohy, obraty na místě, odkládačky za pochodu, plazení, štěkání na povel, dlouhodobé odložení a mnoho dalších cviků podle jiných zkušebních řádů a disciplín (např. dogdancing). V pohodlí domova se krásně cvičí s malými štěňátky, takže ani studené počasí nám nezabrání cvičit již od malička.
Přistupujeme-li k výcviku poslušnosti správně a dodržujeme-li všechny zásady tréninku pozitivním posilováním, stane se výcvik poslušnosti pro psy velkou zábavou a oblíbenou činností.
Foto ze zkoušek – oddíl poslušnost